Orientace v přírodě

Orientace podle přírodních jevů a zvláštností I když je tato orientace méně spolehlivá, může být její znalost v různých situacích užitečná. Značná část zvláštností souvisí s polohou objektu vzhledem ke slunci. Rozdíl v osvětlování a zahřívání sluncem vyvolává určité změny na stranách objektu - na straně slunečné nebo stinné. - u jednotlivě stojících stromů jsou bohatší větve na jižní straně - letokruhy na pařezech stromů stojících osaměle jsou na jižní straně širší nežli na straně severní - kůra bříz je na jižní straně světlejší a pružnější než na straně sverní - kmeny borovic jsou obyčejně pokryty borkou, která se na severní straně kmenu vytváří dříve a sahá do větší výšky - mravenci budují svá obydlí na jih od nejbližšího pařezu nebo stromu - jižní strana mravenišť je pozvolnější a severní strmější - jahody a jiné plodiny se na jižní straně zbarvují dříve - katolické kostely jsou obvykle stavěny tak, že oltářní část směřuje na východ - vinice jsou zakládány na jižních svazích - stabilizační kameny trigonometrických bodů jsou letopočtem obráceny k jihu - sníh roztává dříve na jižních svazích - otvory pro včely ve včelínech (česla) jsou obráceny k jihu - slunečnice své květy neustále otáčí za sluncem (i když je pod mrakem) proto lze pomocí směru květů a času určit světové strany - lišejníky na kmenech stromů narůstají více na severní straně Orientace podle slunce Podle polohy slunce můžeme spolehlivě určit světové strany. Musíme ale pamatovat nejen na letní a zimní čas, roční období, ale i na to, J ve které zeměpisné šířce se slunce nachází. Podle slunce a hodinek - správně jdoucí hodinky otočíme tak, aby malá ručička směřovala ke slunci. Rozpůlíme úhel mezi malou ručičkou a dvanáctkou. Osa úhlu směřuje k jihu. Orientace v noci Podle Polárky (Severky) - při dobré viditelnosti najdeme Polárku tak, že prodloužíme spojnici zadních kol Velkého vozu (pětkrát) směrem vzhůru. Dostaneme se tak k jasnější hvězdě, která je koncovou hvězdou oje malého vozu. Polárka se nachází ve všech ročních obdobích přímo nad severem. Naše oko je málo přizpůsobivé nočnímu vidění. Teprve po hodinovém pobytu ve trne je člověk schopen vidět i vzdálené a slabě se rýsující předměty. Při nočním pozorování se vyvarujeme oslepení ostrým světlem, protože osvícené oko si zase dlouho zvyká na tmu.

Při orientaci v noci jsme převážně odkázáni na velké terénní tvary a předměty, které se nacházejí především na horizontu. Měli bychom si však uvědomit, že: - před započetím noční orientace musíme nechat oči přivyknout rozptýlenému světlu - stanoviště, odkud provádíme orientaci, musí být chráněno i proti měsíčnímu světlu, neboť pozorování za úplné tmy i do slabě osvětleného terénu je mnohem účinnější - pokud si potřebujeme něco ověřit, posvítíme si modrým světlem, abychom si neoslnili oči .

Určováni světových stran pomocí hodinek a měsíce je taková turistická machrovinka. Jsou dvě metody. a) Především si musíme pamatovat, že měsíc v úplňku je přímo proti slunci. Z toho vyplývá, že o půlnoci je na jihu, v 6.00 hodin na západě a v 18.00 hodin na východě. V porovnání se sluncem vzniká tímto způsobem rozdíl 12 hodin. Tento rozdíl se na číselníku hodinek neprojevuje. Proto můžeme určit světové strany za měsíčního úplňku podobným způsobem, jako podle hodinek a slunce. b) Pomocí sluneční metody při „couvání" a „dorůstáni" měsíce. Dá se stanovit hodina, kdy  by slunce bylo ve dne na tomtéž místě, jako je v noci měsíc. Nejdříve rozdělíme mesíční kotouč na dvanáct dílků a určíme, kolik dvanáctin má svítící část. Tyto dílky podle tvaru měsíce přičítáme nebo odečítáme. Když měsíc dorůstá (má bříško vypouklé jako písmeno D) součet dvanáctin odečítáme. Ubývá-li (jeho bříško má tvar písmene C = couvá), dvanáctiny přičítáme. Přičítáme nebo odečítáme od doby pozorování (hodiny). Výsledek udává hodinu, kdy by stálo slunce na místě, kde je nyní měsíc. Číslo, označující tuto hodinu na hodinkách, natočíme na měsíc a rozpůlíme úhel mezi ním a dvanáctkou. Půlící přímka bude směřovat na jih. Orientace podle přírodních jevů a zvláštností I když je tato otrientace méně spolehlivá, může být její znalost v různých situacích užitečná